Tuesday 26 November 2013

Pouto rodiny #2

Ahoj!
V pokračování je druhý díl fotek mé malé rodinky. Tak snad se vám bude líbit ;-)



Stálo to sice nějaké úsilí, ale nakonec Isabella kývla na žádost o dceřinu ruku. Její vlastní zkušenosti jí velely něco jiného, ale příjemný obličej Henryho ji nakonec přesvědčil.


Henry neváhal a pozval Rachel na procházku do parku. Byl začátek podzima, město převlékalo svůj kabát a dva mladí lidé se právě zasnoubili...


Na rozlučku se svobodou sice nedorazila žádná obsluha, ale přesto se poměrně vydařil. Proslov Rachelina bratříčka Simise sice obsahoval velké množství narážek - především na Rachelino bláznivé dětství, ale jinak si oslavu všichni řádně užili.


Dny byly čím dál tím kratší, mlha čím dál tím hustší a pršelo skoro pořád. Na zahradě se hromadilo listí, které bylo potřeba shrabat a v kalenddáři se objevil Strašidelný den. Rachel se pustila do výzdoby a rozhodla se uspořádat párty. Dorazila spousta lidí. Dorazila i sestřenka Bella, která se pravděpodobně poprvé zamilovala (jak jinak, než do Mortimera Gotha).


Zima už se blížila, ale přesto se Rachel s Henrym poštěstilo a v jejich svatební den nepršelo a dokonce nebylo úplně chladno.


Henry nakonec Isabellu přesvědčil, že za něco stojí. Konečně jim někdo opravil stříkající umyvadlo a blikající počítač. A zdá se, že se i zasloužil o další vnoučátko...


Je to tak. Netrvalo dlouho a narodila se malá Rebekah. Prvotní nadšení prvorodičů sice rychle vystřídalo vyčerpání z každodenní péče o miminko, ale přesto se Rachel podařilo dokončit jeden ze svých románů a Henry neměl žádné větší problémy v práci.


A Rebekah rostla jako z vody. 


Uběhlo pár let a malá slečna byla ve školním věku. Naštěstí měla stále dost času na své koníčky, protože po tetě Jamie zdědila skvělé logické myšlení a ve škole byla daleko před svými spolužáky.


Ten rok přišla zima poměrně brzy. Napadly závěje sněhu a mladá rodinka se rozhodla užít si odpoledne na festivalu v centru. Trošku mě děsí ten sněhulák, kterého postavil Henry s malou. Bojím se, že je to nějaké znamení...


No comments:

Post a Comment